Fakt, že existují revíry, na kterých hospodaří jiné právnické nebo fyzické osoby oproti svazu nebo rybářským společnostem, je zcela přirozený. Jde spíše o způsob hospodaření. Proto bych revíry spíše dělil na ty, na kterých probíhá řádná hospodářská činnost s ohledem na respektování určitých pravidel, a revíry, které bychom mohli nazvat “divočinou”. Jde zejména o bezhlavé přerybňování, provoz rybolovu bez ohledu na zdravotní stav rybí obsádky, bez přístupu řádného hospodáře. Bohužel takových “revírů” v posledních letech výrazně přibylo, kde jediným účelem a smyslem je vytváření co nejjednodušších podmínek jak z pohledu pro dosažení úlovku, zvýšení návštěvnosti nebo ročního obratu z prodaných povolenek, kdy tento způsob “podnikání” uniká řádné kontrole. Právě takové revíry jsou mnohdy domovem trofejních ryb, jejichž původ je velmi často značně kontroverzní. Jde zejména právě o tzv. kaprodromy, revíry bez širokého spektra rybí obsádky, s generací převážně těžší ryby, která je často vystavena výraznému tlaku, což se projevuje na celkovém zdravotním stavu ryb. V poslední době si však můžeme všimnout trendu, že i sami rybáři tyto revíry začínají ignorovat, což pevně věříme, může být upozorněním pro jejich uživatele, že by měli změnit svůj přístup.

Zde vám můžu odpověděť jak z pohledu sportovního rybáře, tak i z pohledu hospodářského. V posledních několika letech můžeme sledovat, že hodnota trofejních kaprů se jak pro sportovní rybáře, tak i pro produkční rybářství stále zvyšuje. Produkce “těžké ryby” u produkčních rybářů značně klesla, proto je v současné době velmi obtížné legální cestou nakoupit trofejní ryby. Dříve účtovaná sazba 100 Kč/ kg je dávno minulostí z jednoho prostého důvodu. Mnohonásobně převyšující poptávka po trofejních rybách jednoduše naše produkční rybářství nestačí pokrýt. Z rybářského hlediska je pak cena trofejního kapra mnohonásobně vyšší. Např. nedávná mezinárodní dražba kapra kolem 30kg se zastavila na sumě 10 000 Euro. Ztráta takové ryby na revíru svazu je pak nenahraditelná.

Ne! Sami moc dobře víte, že každý rok se rozrůstá členská základna a rozloha obhospodařovaných revírů se naopak zmenšuje. K tomu stále dokonalejší nástrahy, návnady, pomůcky k lovu, požadavky na 24 hodin apod.. Naše revíry včetně obsádky ryb jsou vystaveny čím dál většímu tlaku rybářů. Všimněme si trendu stále se snižujícího hmotnostního koeficientu nasazovaných ryb včetně velikosti úlovků. Kaprů, kteří se dožijí 70cm + na revírech o menší či střední rozloze je z praxe velmi málo, což potvrzují i úlovky a sledování obsádky v revírech. Situace, kdy by revír mohl být přerybněn trofejním kaprem, je v současně době nereálná. Pokud by však k ní došlo, pak již naše legislativa nám v současné době dává možnost takový případ řešit. Dnes je převážná většina malých nebo středně velkých revírů až na výjimky buď absolutně bez trofejních ryb nebo jejich počet tvoří zanedbatelné procento. My se snažíme ochránit alespoň těch pár posledních kusů, to je smysl Projektu K-70! Plně respektujeme zarybňovací plány a v žádném případě nám nejde o vytvoření “kaprodromů” nebo odebrat rybářům možnost odnést si od vody kapra konzumní velikosti, my se snažíme upozornit na fakt, že svazové vody přicházejí o trofejní ryby, které k našim revírům neodmyslitelně patří a věříme, že patřit i nadále budou!

Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o hospodaření na revírech a chápe souvislosti rybářství více než jen pouhý lov ryb, ví, že každý revír vyžaduje jiný přístup. Toho jsme si velmi vědomi! Do jednání jsme museli vstoupit s maximalistickým požadavkem, tj. zavést horní míru na všech revírech, abychom otevřeli prostor pro vážnou diskusi o tom, na kterých revírech je horní míru v podobě K-70 vhodné zavést a předem neodsoudili ty revíry, které znají jiní rybáři než my a které by si horní míru též zasloužily. Domnívám se, že právě tato strategie přispěla k tomu, že zde od roku 2005 se po celé ČR zavádí horní míra přirozeně na revírech, na kterých je to potřeba, na kterých si o ni řekla sama členská základna! To byl náš hlavní cíl.  Nyní již existuje na 80 MO s navýšenou ochranou kapra, kdy jednotlivé organizace dle svého uvážení si schvalují horní míru podle požadavků na revír a přání členské základny (např. horní míra již od 65 cm). Opět bychom rádi upozornili na fakt, že tyto organizace sami dobrovolně buď z impulsu Projektu K-70 nebo z vlastní iniciativy přijímají navýšenou ochranu kapra, kdy tato opatření jsou odhlasována přímo členskou základnou nebo na základě rozhodnutí hospodáře, kdy právě oni znají nejlépe podmínky a možnosti vodních ploch, na kterých hospodaří.

Ano, při zakládní projektu K-70 jsme uvažovali i o línovi , okounovi apod., ale realita byla trochu jiná. Jelikož se jednalo o první iniciativu rybářů tak velkého rozsahu v historii ČRS a MRS , bylo pro nás velmi důležité správně “nastartovat” jednání s funkcionáři, odborníky a veřejností. Protože petiční výbor tvoří převážně kapráři, raději jsem zůstali pouze u kapra, jehož problematiku známe velmi dobře. Bylo zapotřebí oslovit odborníky z rybníkařství a rybářství, zpracovat posudky, analýzy a věřte, že i vypracování projektu pro ochranu jednoho rybího druhu bylo značně náročné. Jsme ale rádi, že postupnou prací Projekt K-70 otevřel dveře i ostatním rybářům při vyjednávání se svazem o ochraně jiných druhů ryb, způsobů lovu apod., kdy se podařilo odbourat anonymitu mezi řadovými členy a přímým vedením svazu. Velice rádi pomůžeme dalším iniciativám propagujících ochranu jiných druhů ryb či lepší podmínky pro výkon rybářského práva, kdy je velmi rádi podpoříme v jejich úsilí, případně se podělíme o vlastní zkušenosti.

1. snaha zamezit znehodnocování svazových revírů, které úbytkem nebo dokonce vymizením trofejních ryb ztrácejí hodnotu

2. zamezit námezdním rybářům převozu trofejních ryb ze svazových revírů do soukromých vod a zabránit ilegálnímu obchodu s rybami

3. vytvořit z českých svazových revírů zdravou konkurenci soukromým vodám

4. umožnit nastupujícím generacím šanci na ulovení trofejního kapra na svazových vodách

5. proč platit na soukromých vodách za něco, co by mělo být dostupné v rámci povolenky rybářského svazu

6. ochránit přírodní bohatství svazových vod, které je nenahraditelné